Meo Fusciuni Parfum
Prosím, nenazývejte mne parfémářem
Giuseppe Imprezzabile aka Meo Fusciuni není absolventem tradiční parfemářské školy, nedrží se striktních, předem daných pravidel míchání parfémů a sestavování vonných složek a kráčí si zcela vlastní, osobitou cestou. Místo označení parfumér raději volí aromatario, tedy člověk zabývající se bylinami, kořením a přírodními esencemi, které do detailů zná (nejen ze svého studia fytoterapie a etnobotaniky) a pracuje s nimi jako léčitel, mystik i umělec.
Pomyslnou kompoziční pyramidu vůní nejprve sestavuje z veršů, ať už vlastních, nebo svých oblíbených básníků, které svou poetikou následně určují olfaktorický směr. Meo Fusciuni je básníkem duše. Slova i vůně, které artikuluje, jsou výsledkem dlouhého procesu hledání, niterných citových prožitků i metafyzických významů existence. Fusciuniho příběhy vyprávěné vůněmi mají hluboký obsah, který stojí za to, abychom jej objevili.
Básnické parfémové cykly
Z umělecké definice parfému jako olfaktorické paměti vznikla Trilogie cest inspirovaná vonnou trajektorií od Turecka přes Marakéš až po Sicílii. Jako v diáři je v ní podrobně zaznamenána hluboká zkušenost cestovatele a prožitky ze setkání s dalekými místy i jejich obyvateli, stejně jako cesta do hlubin paměti a nalezení skrytých vzpomínek. 1# nota di viaggio (rites de passage) vypráví o Istanbulu, magii tržišť s kořením, stesku po domově a nalezení útěchy na svatých místech. 2# nota di viaggio (shukran…) je vzdáním holdu Maroku, ztělesněném v obřadu popíjení tradičního mátového čaje. 3# nota di viaggio (ciavuru d’amuri) zakončuje trilogii láskyplnou vzpomínkou na Sicílii, Fusciuniho rodné město, a nostalgickým vykreslením vůně jeho dětství.
Cyklus poezie je vyústěním dvouletého procesu bádání a tvorby, který zrcadlí intimní vztah tvůrce k přírodě a poezii. Notturno a Luce představují moment přechodu mezi nocí a dnem. Kompozice vzniklé z tíhy temnoty a nesmazatelných stop, které zanechaly verše pětice básníků - Rilka, Hölderlina, Nerudy, Selana, de la Cruze, a rozbřesku přinášejícího svým smířlivým světlem poklidné souznění člověka s přírodou. Básnická pyramida předchází pyramidě olfaktorické, obě jsou však ryzím zachycením básníkova niterného hledání.
Mystická trilogie zachycuje fyzickou a mentální cestu na svatá místa i setkání s dávno minulou kulturou rodné země, transfigurovanou skrze vůni lidské duše. Okultní rituály, narkotické stavy a odhalování skrytých koutů nevědomí střídá tichá, vyrovnaná spiritualita a nalezení smyslu v zapomnění. Narcotico, Odor 93 a L’oblio je magický triangl vůní, který vznikl z touhy po dosažení absolutního míru, a je záznamem prolínání parfémů, vůní a mystických stavů. Vůně je duší našeho stínu.
Cyklus metamorfózy je tématem o osamělosti a porozumění, o proměně probíhající skrze uvědomění a lidskou podstatu. Zastavení se je klíčovým momentem pro postup kupředu, stejně jako pochopení, že nic zároveň obsahuje všechno, a že každý fragment tvorby vypráví svůj vlastní ucelený příběh. Je vyobrazením nikdy nenavštíveného místa, existujícího pouze v představách, poetická interpretace básnické tvorby Emílie Dickinsonové.
Little song představuje niterný moment lidského osamění ve vzpomínkách na minulost, zatímco Spirito zachycuje svobodu duše jako běh po letním sluncem ozářených travnatých loukách.